St. Ulrich
St. Ulrich
Napsal Aleš   
Středa, 08 Únor 2012 20:05
Závody Alpencupu.

Na Alpencup do Ulrichu odjela obrovská česká výprava, od OH nadějí po dospělé. Po zkušenosti z minulého týdnu v Davosu jsem páteční sprint rozjel vlažněji a tempo stupňoval. V kvalifikaci to v pohodě stačilo, ale v rozjížďce jsem se nedostal před druhého francouze, který mě úspěšně blokoval (myslím, že jednou i za hranicí pravidel). Na postup časem ze třetího místa to nestačilo a tak jsem si zase moc nezazávodil a skončil na 15. místě.

V sobotu se jela klasická desítka intervalově. Páteční teplo a déšť v noci plynule přešli do sněžení a připadlo tak třicet čísel sněhu. To byl oříšek pro servis, který nestíhal mazat. Měli jsme připravené lyže s voskem i bez, ale ani jedno nebylo dobré. Nejlepší rusové, kteří neměli závodníky v juniorských kategoriích, jeli na vosk. My měli přes dvě hodiny starou variantu, která už zdaleka nefungovala a tak jsem vzal mikra, na kterých byl alespoň náznak odrazu. Přesto jsem šel na start s tím, že ze sebe vydám maximum. Klasiky jsem si moc neužil, většinu jsem odjel soupaž a stromečkem. Na 24. místě jsem ztratil skoro minutu a třičtvrtě na vítěze Chernousova, který od té doby jezdí do deseti ve svěťáku. Jak už jsem zmínil, rusové měli servisní výhodu, na prvního "nerusa" jsem ztratil padesát vteřin, a to už je na mě slušný výkon.

V neděli jsem se cítil utahaný a vůbec se mi před volnou patnáctkou s hromadným startem nechtělo rozjíždět. Na startu nás kvůli závodu juniorů nechali vymrznout, ale jakmile se odstartovalo, cítil jsem, že můžu jet a že se můžu spolehnout i na lyže. Narozdíl od pátku a soboty, kdy se sníh a počasí měnilo, v neděli bylo prakticky od rána do večera stejně. Na přechodech do sjezdu jsem se vždycky pořádně rozjel, abych se skoro zadarmo posunul o nějaké to místo dopředu. Z vedoucí skupinky postupně odpadávali závodníci, až nás vpředu zbylo odhadem deset. Přibližně dva kilometry před cílem jsem si říkal, že ještě není kam pospíchat, protože nás čekal těžký kopec a vcelku dlouhá rovina. Podcenil jsem situaci a nijak aktivně nebojoval o každé místo před sebou. První polovina kopce se jela v klidu, ale pak se za to vzalo a někdo mě odpojil. Neměl jsem dost prostoru a sil na to, abych v kopci něco dojížděl, čekal jsem na sjezd a rovinu. Po sjezdu jsme byli asi ve skupině čtyř lidí, z toho tři jsme se snažili dostihnout čelo závodu. Nečekal jsem, že i v tak malém balíku mi někdo bude šlapat na lyže a když se tak stalo, šel jsem hned k zemi. Ještě pořád jsem si myslel, že to dojedu, ale v dalším sjezdu jsem začal odbruslovat a po několika krocích chytil špičkou o hlubočák, udělal krásnou piruetu a spadl znovu. Tím jsem ztratil všechny naděje na umístění do desítky a dojel nakonec šestnáctý se ztrátou necelých dvaceti vteřin.

Fotky ze sobotního závodu.